STUDENT HOUSE HOLEŠOVICE

Autoři: Pavel Hnilička, Marek Řehoř
Spolupráce: Jana Kafková, Lucie Cutáková
Klient: Karlín Group
Projekt: 2015
Zastavěná plocha: 2 507 m²
Hrubá podlažní plocha: 16 446 m²

Publikováno: Hospodářské noviny 6.5.2015

Dům se vědomě hlásí k vekoměstskému formátu staveb s pevnou uliční čarou. Fasády budov s otevřeným parterem jsou přirozeným partnerem uličního prostranství. Spolu se stromořadím vytvářejí příjemné městské prostředí, ve kterém je široký chodník samozřejmostí. Právě tento způsob stavění je v této části Holešovic patrný jen na několika osamocených domech přelomu 19. a 20. století, které zde trčí, jako zbytky po bombardování. Necitlivé zásahy zejména dopravních staveb socialismu téměř zničily charakter městskosti. Proto navrhujeme vykřesat zpět krásné městské prostředí, zpevnit rozbitou uliční strukturu a umožnit tak výstavbu příjemných a bezpečných ulic. Navrhujeme dům, který bude moderní svým technickým vybavením, ale vědomě tradiční svým kompozičním uspořádáním, aby byl jednou z prvních hrdých staveb, na cestě k oživení Holešovic v pulzující a atraktivní městskou čtvrť.


Vnitřní uspořádání domu odpovídá typologii hotelu. Spodní část zabírá vstupní hala, společenské prostory, rekreační, sportovní a technické vybavení, dále obchody a služby. Vstupní hala navazuje na nároží a je tak logicky v nejvýraznějším místě domu. Navazuje tak na směr do centra. Nabízí se zde pestrá škála prostor, aby si každý mohl vybrat podle nálady. Od rušných prostor, až po tichá zákoutí a uzavřené studovny. Zajímavou nabídkou je společenský sál, který bude v běžném provozu osazen stolky v návaznosti na bar. Podle potřeby jej bude možné posuvnými stěnami uzavřít a pouštět zde filmy, hrát divadlo, pořádat přednášky nebo tancovat. Společenská část se otevírá přímo do zahrady, a tak bude možné v letních měsících rozšířit aktivity na venkovní terasu. Základní stavební jednotku tvoří apartmánový pokoj s postelí, psacím stolem, vlastní koupelnou a malým kuchyňským koutem.
  

Kompozici vnějšího pláště tvoří pravidelný rastr oken ve zdivu doprovázený tradičním členěním římsami a pilastry ve zjednodušené podobě. Vertikální řazení čerpá ze staletí ověřeného a dobře fungujícího schématu tří úrovní: soklu (parteru), vlastního těla (řady oken) a střechy (resp. ustoupeného podlaží). Ustoupené podlaží je zahaleno do zoxidovaného měděného plechu, a působí tak již jako střecha. Tím pohledově snižuje výšku stavby, která lépe zapadá do kontextu města.